PARTYINFO
EUROCONNECTIONS
Datum konání: |
05.05.2004 - středa |
Místo konání: |
Praha - Akropolis |
Live: |
Lali Puna (D), Dlhe Diely (SK), Xi-Di-Nim (Slnko Records, SK), Alias (Anticon, USA) |
Info: |
info@palacakropolis.cz |
Popis: |
start 19:00 |
Morr Music je label, který mně přírostl opravdu k srdci. On totiž Thomas Morr na svém berlínském hudebním vydavatelství rozjel v roce 1999 vydáním prvního albového výlisku B. Fleischmanna něco, co tu v té době ještě nebylo. Na Morr Music začaly vycházet desky, které by se daly zařadit do hudebních stylů pop ambient, clicks and cuts a indietronic. Shrnuto podtrženo, zkrátka desky v oblasti leftfield elektroniky. To, že stájoví koně z Morr Music mají rádi indie kytarvky dokazují dvě kompilace, které zde vyšly. Na té první s názvem Putting The Morr Back In Morrissey vzdávají hold zpěvákovi Morrisseymu, který před svou sólovou dráhou léta fungoval v legendárních The Smiths, na té druhé, pojmenované Blue Skied An´ Clear pak skládají poctu mé srdeční záležitosti, kapele Slowdive. Kombinace atmosféry zasněné kytarovky s moderní elektronikou, indietronic jak má být. Na obě tyto kompilace přispěla i Lali Puna, která svým posledním albem Faking The Books zamířila od stylu indietronic, nebojím se to napsat, spíše do vod klasického indie popu.
Lali Puna vznikla v roce 1998 v Mnichově a její jádro tvoří zpěvačka Valerie Trebeljahr a Markus Acher, kterého můžete pamatovat třeba z kapely Notwist. V současné době tuto dvojici doplňují Christoph Brandner a Christian Heib, který nahradil bývalého klávesáka Floriana Zimmera. Tahle sestava natočila opravdu skvělé album, které prošlo konečným masteringem ve známém studiu Abbey Road, kde nahrávali před davnými časy i Beatles, kteří podle tohoto studia pojmenovali svoji 12. dlouhohrajicí desku. Lali Puna nazvala svoje nejnovějsí album Faking The Books a já Vám tuto žhavou novinku, která vyšla před pár dny teď představím.
Titulní skladba Faking The Books otevírá celé album opravdu famózně. Krásná, zásněná pomalá písnička se super zpěvem Valerie. Elektronické zvuky, kytara v pozadí, skladba, která by šla namíchat do downtempového setu. Totálně snivá záležitost.
V Call 1-800-Fear jsou kytary už znatelnější. Spojení kytar a kláves může připomínat tvorbu kapely Stereolab. Jedné porce hypnotičnosti se v této skladbě zaručeně dočkáte.
Micronomic je dobře udělaná indie rocková skladba. Lehce melancholický kytarový pop, který ovšem našim veřejnoprávním hudebním dramaturgům bude připadat až příliš alternativní. Taky Vás štve, že našimi koncesionářskými poplatky platíme takový neodvážný hudební ignoranty?
Čtyřkou na albu je Small Things. Pěkná, milá písnička bez kytar. Vyniká zde velice krásný hlas Valerie, užásná intonace .)
Pětku B-Movie rozjíždějí docela slušně husté bicí, které znějí skutečně rockově. Takhle nějak si představuju, že by mohli hrát Guther potom, co by je někdo naštval. Guther jsou také z Morr Music a já je vřele doporučuju.
Další v pořadí je People I Know. Instrumentální track, hodně moc emocionální záležitost vhodná k poslechu s výhledem na ubíhající krajinu.
Grin And Bear je super skladba. Z několika skladatelských nápadů v této písničce by se daly poskládat dvě, možná hned tři jiné kvalitní písničky. Skvělá basa, akustická kytara a skvělý je i part elektrické kytary. Paráda.
Geography-5 je i přes poměrně výrazné údery bicích taková komornější skladba. Možná zní i trochu zamilovaně. Bicí tepou v pomalé frekvenci, pak už jen zpěv Valerie a klávesy.
Dále tu máme Left Handed. Tahle věc vyšla i na singlu a nutno dodat, že zcela oprávněně. Dámy a pánové, tohle je excelentní super mega hitovka. Zbožňuju tuhle skladbu. Je to melodický, kytarový nářez. Nářez jako blázen s takřka hácéčkovou basovou kytarou, přitom vše v rámci toho nejkvalitnějsího popu, jaký si dokážete představit. Valerie tady ukazuje, jak velký smysl má pro melodii. Kdybych měl nakompilovat album svých nejsrdcovějších písniček, tak Left Handed tam stroprocentně bude! Mám takový pocit, že na chystaném koncertě Lali Puny bude při téhle skladbě hodně veselo!!
Předposlední track dostal jméno Alienation. Clicks and Cuts rytmika, zvuk houslí vkusně s kytarou zakomponován do velice milé skladby. Opět skvělý, do skladby padnoucí vokální projev.
Poslední Crawling By Numbers uzavírá celou desku v komorní akustické náladě. Dobrý závěr pro celé album Faking The Books. Poslední deska Lali Puny je opravdu hodně kvalitní a vyzrálé hudební dílo a mě osobně velice potěšilo. Velice mě potěšil i fakt, že Lali Puna představí toto album i v Praze. Konkrétně 5. května v Paláci Akropolis v ramci série EuroConnections. Moc se těším.
Na první květnovou středu připravila agentura Tamizdat a Goethe-Institut Prag ve spolupráci s Palácem Akropolis v rámci koncertní serie Euroconnections opravdovou lahůdku pro milovníky kytarových písniček načichlých čerstvou elektronikou.
Německý soubor Lali Puna, který se v České republice představí vůbec poprvé, tyto dva zdánlivě neslučitelné světy kombinuje velice přesvědčivě. Melancholií provoněná atmosféra indie kytarovek zcela přirozeně přijímá nejmodernější elektronické hrátky a výsledkem je pak nová, dosti specifická odrůda chytrého a podmanivého popu, pro kterou si některá zahraniční média osvojila označení indietronica.
Vůdčí (i když fyzicky poněkud drobnou) osobností skupiny je v Koreji narozená zpěvačka a skladatelka Valerie Trebeljahr, jejíž křehkostí oplývající projev dosahuje mnohdy až omamných kvalit. Její ženskou zasněnost – patrnou v textech (zpívá v angličtině, ale může překvapit i portugalštinou) i v samotném způsobu zpěvu – vyvažuje tvůrčí duch ostříleného Markuse Achera (baskytara a sampler, jinak rovněž člen indie-popových The Notwist a více k jazzu přiklánějícího se projektu Tied & Tickled Trio), který zvuku kapely dodává pestrost a energii.
Zbývajícími členy souboru jsou Christoph Brander (také v Tied & Tickled Trio a Console, bicí) a Christian Heiss (klávesy, sampler). Lali Puna v Praze představí své novinkové - celkově již třetí album - s názvem Faking The Books, které stejně jako předcházející desky vychází u známé berlínské značky Morr Music (www.morrmusic.com) a které je u nás k dispozici skrze Tamizdat Record Shop (Jindřišská 5, Praha 1, v prostorách Unijazzu). Více o Lali Puna viz níže.
Role předskokanů připadla slovenské skupině Dlhé diely (Šina, Daniel Salontay a Xi-Di-Nim), jejíž osobité písničkářství, které vyšlo na několika deskách vydaných u sympatické bratislavské nezávislé značky Slnko Records (www.slnkorecords.sk), sklízí v českých hudebních médiích pravidelně nadšené ohlasy. Vedle četných koncertů na Slovensku mají Dlhé diely za sebou také úspěšné turné v Polsku.
Jako host dále vystoupí leftfield hiphopový projekt Alias - aka Brendon Whitney, který provází Lali Punu na celém evropském turné. Alias kromě práce s kmenovými producenty labelu Anticon spolupracoval mimo jiné také s Dj Krushem, Sage Francisem či kapelou The Notwist. Více: www.anticon.com
Počátky mnichovské kapely Lali Puna sahají do roku 1998, kdy jí na značce Hausmusik vychází první sedmipalcový singl Snooze. O rok později Lali Puna posiluje tým rodícího se berlínského labelu Morr Music, který se postupně vypracoval na nejvýznamnější líheň novodobého kytarově-elektronického popu a vypouští do světa své debutové album Tridecoder (1999).
Celosvětového ohlasu ovšem kapela dosáhla až s následující deskou Scary World Theory (2001), která díky jímavým melodiím, nápaditým aranžím a působivému Valeriinu zpěvu učarovala recenzentům z nejrůznějších koutů planety. Ta kapele otevřela pomyslné dveře na světová pódia a Lali Puna se stala ozdobou mnoha významných hudebních festivalů.
Vedle intenzivního koncertování kapela v následujících letech fanouškům nabídla jen několik remixů a příspěvků na kompilace (mimo jiné předělávku skladby 40 Days kapely Slowdive na tribute album Blue Skied An´ Clear).
Až loni pak konečně přišla s jakýmsi předkrmem – novým ep Left Handed. Netrpělivě očekávaná albová novinka Faking The Books (taktéž u Morr Music) se na pultech objeví v průběhu dubna 2004 a možná malinko překvapí větším podílem energičtějších skladeb.
Více informací, fotografie, obaly a oficiální tiskové zprávy jsou ke stažení na:
Skupina Dlhé diely vznikla na jar roku 2001 v Bratislave, názov skupiny pochádza z názvu štvrte v ktorej žijú jej dvaja členovia. Dlhé diely hrajú osobnú hudbu - piesne pre hľadačov bez žánrových obmedzení. Možno v nej nájsť stopy alternatívy, minimalizmu, jazzu, blues, folku, trip hop, drum´n bass, etno. Texty sú slovenčine. Na pódiu ožívajú zážitky autorov – Daniela Salontaya a Šiny.
Dlhé diely koncertovali na alternatívnych festivaloch na Slovensku a v Čechách (Pohoda, Boskovice, Eurotrialóg Mikulov, Colours of Ostrava, Králiky, Nu Jaz Dayz). V jeseni 2003 sa skupina predstavila v kluboch na Slovensku a v Poľsku (koncertná šnúra na konci novembra). V zahraničí boli Dlhé diely a ich nahrávky samostatne prezentované vo francúzskej tlači (Liberation, Europe et liberte magazine) a v Nemecku na DeutschlandRadio Berlin a Hessischer Rundfunk Radio1 Frankfurt.
Členovia:
Šina - basgitara, spev
Šina je výnimočný zjav na slovenskej hudobnej scéne: skladá hudbu a texty, originálne spieva a hrá na bezpražcovú basgitaru. V roku 2001 sa Šina objavila hneď na troch albumoch: Master a Margaréta (s Martinom Burlasom), September a Šinadisk (s Dlhými dielmi). V roku 2003 pribudol jej ďalší autorský album Šina: In Virgo. Je zakladateľkou a hybnou silou vydavateľstva Slnko Records, ktoré menežuje a navrhuje obaly CD-čiek.
Daniel Salontay - gitary, spev
Gitarista a skladateľ. Používa staré, atypické a preparované gitary a netradičné techniky (barytónová gitara, el. sitar, arabská bezpražcová lutna oud, hrá sláčikom na gitare). Absolvoval jazzový študijný pobyt v Clevelande, USA (1997). Po návrate sa začal venovať alternatívnej hudbe, skladaniu hudby a textov a spolu so Šinou založil skupinu Dlhé diely. Je členom skupiny Neuropa Michala Kaščáka. Spolupracoval s Martinom Burlasom, Ľubom Burgrom (Ali Ibn Rachid, Dogma), Zuzanou Homolovou, Oskarom Rozsom a ďalšími
Súčasťou koncertov sú loopy a ambientné zvuky programované Slavom Solovicom (Neuropa), Jaroslavom Ridzoňom (Frogski Pop) a Danielom Salontayom. Vytvárajú farebné zvukové a rytmické koberce ktoré sa preplietajú s nástrojmi a hlasmi.
O albumoch:
Albumy Dlhých dielov vychádzajú na vlastnej značke Slnko Records. Takmer dvojhodinový koncertný program skupiny je zostavený zo všetkých albumov skupiny:
September (Slnko records 2001) - prevažne autorský album Daniela Salontaya, postavený na zvuku akustických nástrojov a perkusií s prvkami jazzu, folku a etnickej hudby a predovšetkým na osobných textoch. Pokojná hudba a texty o živote.
Šinadisk (Slnko records 2001) - obsahuje hudbu a texty ktoré napísala Šina. Poézia "Šinskych" textov a nekonvenčná hudba. Ku klasickému nástrojovému obsadeniu Dlhých dielov pribudla elektronika ktorú vytvoril Slavo Solovic (Neuropa, z divadelná hudba pre Gunagu).
Tu (Slnko records 2002) – druhý autorský album s hudbou Daniela Salontaya, v ktorom sa objavujú prvky minimalizmu (v textoch i hudbe), break beatu a funku. Zvuk skupiny výrazne obohatil jazzový multiinštrumentalista Marián Slávka (bicie, Fender piano, trúbka).
Šina : In Virgo (Slnko records, máj 2003)
Novinka v Slnkorecords pre rok 2003, druhý autorský album Šiny. In Virgo znamená v znamení Panny. Šina obklopená hudobníkmi narodenými v tomto znamení prekračuje hranice medzi akustickou a elektronickou hudbou a odkrýva svoj svet. Hrajú Dlhé diely doplnené elektronikou. Tentokrát sa rytmických loopov ujal Jaroslav Ridzoň (Frogski Pop).