REPORT

 

We Love Markus Schulz - report od Romana

Tak kdo byl v pátek druhého března více překvapený? Pravidelní štamgasti Meccy, na které v jejich oblíbeném klubu čekal jev dosud nevídaný, tedy styl trance anebo fanoušci nadržení na set Markuse Schulze, pro které klub v ulici U Průhonu v Praze 7 určitě není "mekou", kam by se pravidelně vraceli? Jedno je jisté. Trance v Mecce nejspíš nebyl naposledy. Poprvé však jo a jak tento křest s hostem, neméně než hvězdným, dopadl, se dočtete v následujících řádcích.

 

Přijít po dlouhé době do klubu Mecca vychovaný úplně jiným prostředím a v úplně jiných klubech, působí na člověka podobně jako "léčba šokem". Dokonale "vystajlovaní" pánové a perfektně sladěné dámy, uklízecí četa po celou noc v pozoru sbírající každičký nedopalek a nečistotu, zvuk, který by se dal krájet na části a stále by ho byl dostatek pro všechny, prostě dokonalost každým coulem.  Já osobně té dokonalosti příliš nepotřebuji a tak jsem byl vděčen i spoustě návštěvníků, kteří byli v Mecce třeba poprvé a dodávali jejímu prostředí přeci jen trochu různorodý a nesouměrný charakter. Celkem těch návštěvníků bylo kolem pětiset, to znamená vyprodáno. Většina lístků na akci se prodala během prvních pár dní předprodeje, ovšem pár desítek jich zbylo ještě na páteční večer.

Markus Schulz je v Česku pomalu jak doma a tak své fanoušky moc dobře zná. Ví, že neprominou žádnou klamavou reklamu a tak i když ho velká bílá limuzína dovezla ke klubu až v době, kdy už měl střídat prodlužujícího Sana, svůj set pak nastavil o to více k ránu, kdy nakonec místo avizovaných pěti hodin zahrál celých šest. Moc příjemné gesto. Ještě než ale mohl rozehrát svůj tranceový příběh poprvé v Česku pro méně než několik tisíc lidí, vystřídali se za mixážními pulty Tripmain a San. Oba dva splnili své poslání na výbornou. Tripmain se po desáté hodině přesunul o patro níže a bavil lidi společně s E-Lite na druhé stagei. San měl už bezpečně před sebou téměř plný klub. Výkonné reprobedny přenášely lidem tranceovou energii, kterou je tento Holanďan pověstný. Světla se ještě z velké části šetřily na Markuse a UM díky dvou LCD panelům nad Sanovou hlavou nenechala nikoho na pochybách, co že se to v Praze bude 2.6. dít, když promítala záběry ze zahraničních mutací Sensation White.

Kolem půlnoci už ovšem nejeden návštěvník Meccy netrpělivě čekal na Markuse. Na pódium
přišel uvaděč podobný těm, co před nedávnem raději v České Televizi zrušili a nešetrným způsobem uvedl příchod Markuse, až málem lidem uši upadly. Příště by si to chtělo osvojit práci s mikrofonem o trochu lépe. V tu chvíli jste se rázem z party přenesly na fotbalový stadion, to když většina osazenstva klubu začala skandovat Markusovo jméno a ten do toho rozehrál první song. Bylo to šílené i když naprosto spontánní.

Ačkoliv jde o trance, který momentálně ve své stávající podobě nemá kam své hranice dál posouvat, platí jméno Markuse Schulze za to lepší, co se v posledních letech na této scéně urodilo. První hodiny svého setu hrál přiměřeně tvrdě a s minimem vokálů. Přestože nehrál okatě hitově a klub Mecca se neproměnil v obří diskotéku, stačil zahrát mnoho známých a mnoho ještě známějších skladeb, včetně jeho vlastních. Mě nejspíš největší radost udělaly několikanásobní Way Out West, i když bych si v leckterém případě představil docela jinačí remix. Neúnavně hrál Markus skutečně celých šest hodin a i když už jsem to nezažil na vlastní kůži, doneslo se mi, že ani po těch šesti hodinách neměl dost a když už tedy nemohl hrát, alespoň se bavil s fanoušky focením a podepisováním se. Tenhle výkon určitě zaslouží pochvalu.

Nejsem spokojen ani nespokojen. Do Meccy jsem šel nahlédnout spíše ze zvědavosti. Z touhy slyšet po letech trance v jeho současné podobě a hlavně v intimnějším klubovém prostředí narozdíl od přecpané haly. Nakonec jsem vydržel poměrně dlouho, i když hlavně díky druhé stagei, kde byl příjemnější vzduch, menší strkanice a hlavně E-Lite s Tripmainem, kteří,  ačkoliv nehráli kdo ví jak odlišně od první stagee, byla na ně radost pohledět. Tripmain je neuvěřitelný tanečník a E-Lite zas krásná ženská :) Bohužel musím konstatovat, že současný trance není nic pro mě a jsem rád, že Markus Schulz si udělal ve své šestihodinové jízdě čas i na progresivnější tracky, které byly docela fajn. Ovšem co do atmosféry, neměla tahle klubovka naprosto žádnou chybu. Jiné akce by jí v tomto ohledu mohly závidět.

 
 
 
 

FOTOREPORTY

 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016